pondělí 16. dubna 2018

Automatická sazba chorální notace online

Objevil jsem následující web, který do značné míry automatizuje sazbu chorálních not:

https://bbloomf.github.io/jgabc

Co to umí:

  1. Vysázet nad zadaný text chorální noty zadané jednoduchou transkripcí GABC a výsledek exportovat do různých formátů (PDF, PNG, SVG, GABC);
  2. automaticky generovat žalmový nápěv od každého modu ve všech verzích (tonus simplex, sollemnis, atd.), podložit jej libovolným žalmem a výsledek vysázet a exportovat v různých formátech;
  3. automaticky podložit libovolný text zvoleným nápvěvem čtení (tonus lectionis) a exportovat výsledek;
  4. z již utvořené databáze zpěvů proprií a ordinárií vysázet program mešní liturgie pro konkrétní příležitost.

To vše s možností nastavit všemožné potřebné parametry a s obsáhlou nápovědou.

neděle 4. března 2018

Mešní orace – 3. neděle postní

Porovnání překladu a misálové parafráze orací ze třetí neděle postní – tentokrát bez komentáře.

pondělí 19. února 2018

Ztraceno v překladu 2. – Aklamace po pozdvihování

Po větší pauze způsobené mojí zaneprázdněností aktuálními událostmi (mým čtenářům – jsou-li jací – nepochybně známými) se pokusím vrátit k nakousnutým sériím. Dnes se podíváme na první z několika nepochopitelně nezvládnutých míst v českém překladu římského misálu: a to na aklamaci lidu po pozdvihování v rámci ritu svatého přijímání.

sobota 11. listopadu 2017

Mešní orace – 31. neděle v mezidobí

Překlady orací z minulé neděle se mi sice nepodařilo umístit na blog s předstihem, podívejme se však na ně aspoň zpětně. Orace budu pro stručnost uvádět bez standardních zakončení (k tomu viz úvodní příspěvek této série)

pátek 10. listopadu 2017

Mešní orace – úvod

Protože jsem čas od času nucen pořizovat pokud možno obsahově přesný překlad orací pro některé liturgické příležitosti (jako pomůcku pro sledování latinské liturgie), rozhodl jsem se dávat tyto překlady k dispozici zde – včetně latinského originálu a parafrází z Českého misálu pro porovnání, a příležitostně stručných komentářů. Krása a hloubka latinksých orací si zaslouží neupadnout v zapomnění.

sobota 21. října 2017

„Principy teorie překladu“ – liturgický text

minulém příspěvku jsem formuloval tezi, že smyslem překladu je vytvořit v cílovém jazyce text, který bude maximálně ekvivalentní textu v jazyce zdrojovém. Maximální ekvivalencí se přitom míní ekvivalence v co možná největším počtu ohledů, s upřednostněním těch, které jsou z hlediska typu daného textu důležité. Při volbě správné překladatelské strategie pro liturgický text je tudíž klíčové určit, které jsou jeho klíčové vlastnosti právě jakožto liturgického textu, tj. u kterých je nejvíce žádoucí zachovat při překladu ekvivalenci. Pojďme se tedy o to alespoň rámcově pokusit.

neděle 8. října 2017

„Principy teorie překladu“

Ve své odpovědi Jakubu Pavlíkovi na jeho komentář jsem jej před časem tak trochu „utřel“ řka, že k tomu, abych v běžných případech mohl hodnotit zdařilost nebo nezdařilost překladu, nemusím ještě formulovat žádné abstraktní teoretické principy. Nicméně abych své teze učinil srozumitelnější, rozhodl jsem se zde přece jen cosi jako své „principy teorie překladu“ předložit.

čtvrtek 14. září 2017

Diskuse o „sbírce na kostel“

Obdržel jsem následující reakci na můj nedávný příspěvek Liturgicky schizofrenní „sbírka na kostel“:

To je starý známý problém. Bez toho to nejde, ale ruší to, takže se to plichtí, jak se dá. Dát tomu zvláštní liturgický prostor by nebylo dobré, protože by to pak vypadalo ještě víc, že nám jde hlavně o ty prachy, a protože by to ve větším počtu lidí bylo zvláště po dlouhém kázání další nepříjemné zdržování, s dalším následným poklesem věřících v kostele. Kasička v kostele, která se přinese v obětním průvodu, je ok a u nás to tak máme ve všední den, ale v neděli se vybírá z prostého důvodu – že se prostě vybere mnohem víc, než když je to ponecháno na dobrovolné cestě ke kasičce. Není to zkrátka o hledání dobrého řešení, ale toho nejméně špatného. Leckdy by pomohlo třeba zvýšit počet výběrčích – což ovšem zase zvyšuje pravděpodobnost, že se pošle vybírat peníze zloděj, že. Ministrantů leckde není dost.

úterý 12. září 2017

Magnum principium

Nedávno jsem se na blogu mimochodem zmínil, že český překlad misálu bude muset být revidován minimálně pokud jde o frázi pro multis chybně přeloženou jako za všechny. Inu, vypadá to, že nebude: 9. září bylo zveřejněno motu proprio papeže Františka Magnum principium, jímž mění kánon 838 Kodexu kanonického práva, upravující kompetence Apoštolského stolce a biskupských konferencí pokud jde o překlady liturgických textů do národních jazyků.

sobota 9. září 2017

Liturgicky schizofrenní „sbírka na kostel“

Znáte to. Nedělní mše, právě skončily přímluvy a zní nějaká náhražka offertoria (obvykle sloka mešní písně), přinášejí se obětní dary. Vy se obvykle snažíte zpívat, ale zároveň je třeba být ve střehu, až se odkudsi z prvních lavic vynoří (obvykle) dvě starší dámy s košíčky, vybírající „na kostel“, abyste nepropásli příležitost vhodit do košíčku příslušný obolos. Dámy totiž obvykle na nic nečekají – jednak je jim asi pochopitelně poněkud žinantní okounět s košíčkem delší dobu u těch, kteří nejeví okamžité známky své vůle přispět, a jednak, není čas. Než totiž stihnou obejít celý kostel, obvykle už dávno zní mešní kánon, lidé klečí a Spasitel přichází na oltář. Bdělý ministrant ovšem přiskočí, košíčky převezme – no, a pak se zase můžeme začít soustředit na mši svatou.

Není to hloupé? Není to špatně?

čtvrtek 7. září 2017

Ztraceno v překladu – 1. Úvod

V sérii takto nazvaných příspěvků bych rád postupně probíral nedostatky českého překladu Římského misálu.

Vůbec si nemyslím, že tento překlad je špatný. Naopak, domnívám se, že na rozdíl od jiných mně známých překladů (např. slovenského, nemluvě o nedávno nahrazeném překladu anglickém) jde o dílo značných literárních kvalit. Překladatelům se zdařilo vytvořit moderní „posvátný“ registr českého jazyka, který nezní strojeně, ale ani banálně. Dbali na rétorickou krásu a rytmus liturgické promluvy, a to někdy i za cenu sotva postřehnutelné odchylky od spisovné normy (všimli jste si někdy jakoby ledabyle hovorového tvaru „můžem“ ve frázi „smíme stát před tebou a můžem ti sloužit“ na jednom z nejexponovanějších míst mešní liturgie? Překladatelé zde zjevně záměrně a uvážlivě – ač netvrdím, že v posledku obhajitelně (k tomu snad někdy příště) – obětovali spisovnost rytmickému hledisku). Zkrátka, český překlad misálu rozhodně nevznikl na koleně, jedná se o promyšlené a stylově jednotné dílo, které zaslouží respekt.